Nejsem zdravotník ani právník. Zákon je důležitý, reformní a „všichni jej potřebují“. Je ošidné vytrhovat části zákona z kontextu bez znalosti dalších předpisů. Jasně, že se mohu mýlit.
Jenže mě to hluboce znepokojuje.
Jsou určité zdravotní služby, kdy pro svobodu rozhodování není prostor – karanténa při infekci. Jenže tato opatření uvedený zákon ošetřuje v jiném odstavci.
Paragraf 38, odstavec 7 zní zdánlivě vstřícně: „Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce pacienta lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.“
Ono se to ale dá přeložit jako: „A to, co definuje zákon o ochraně zdraví, do vás nacpeme, ať už chcete, nebo ne. Stejně tak pro vaše děti. A bez odvolání.“
Ochrana veřejného zdraví zahrnuje například očkování. Otvírá se tak cesta k očkování proti vůli pacienta, u dětí bez vědomí rodičů! O tom, jaká očkování jsou povinná, rozhoduje jen vyhláška. Ta se dá měnit rychle. Vzpomeňme na loňskou paniku s prasečí chřipkou, kdy stát nakoupil spoustu vakcín. Báli se jich i lékaři, vakcíny zůstaly nepoužité. Má se to vyhodit?
Chcete, aby celá školní třída i s vaším dítětem byla bez vašeho vědomí odvedena k lékaři na očkování proti chřipce? Nebo klíšťové encefalitidě? Nebo jakékoliv jiné nemoci? Chcete dostat vakcínu bez vašeho vědomí spolu s nějakou kapačkou při náhodné hospitalizaci?
Taková situace je zatraceně nevýhodná pro nás, prospívá ale výrobcům vakcín. Stačí trocha mediální paniky a změna jediné vyhlášky.
Já prostě nevěřím, že výrobce vakcíny motivuje můj prospěch. Nejsou to žádné obecně prospěšné společnosti, ale soukromé firmy. A ty existují proto, aby generovaly zisk. Povinné násilné očkování rozhodně otevírá velké trhy a slibuje vysoké zisky.
Očkování není masáž srdce poskytovaná v ohrožení života, kdy nelze získat souhlas. Neočkovaný člověk neohrožuje společnost, riziku nemoci vystavuje sám sebe! U mnoha infekcí je dokázáno, že nositeli virů jsou očkovaní i neočkovaní. K čemu tedy taková dramatická opatření? Znovu – v čem to prospívá občanům?
Nechci, aby mně nebo mým dětem byly poskytovány jakékoliv služby proti mé vůli.
Ještě je čas zákon změnit. Je nyní v parlamentu a prošel prvním čtením. Výbor pro zdravotnictví bude zákon projednávat 23. 8., následně jej čeká druhé čtení ve sněmovně a potom senát. Prosím všechny, kteří o zákonu mohou rozhodnout, aby se nad tím odstavcem zamysleli.
Proč je tento odstavec v zákoně? K čemu je dobrý? Komu doopravdy slouží?